„Máte lehké PTSD,“ | wersja ostateczna

„Máte lehké PTSD,“
uslyšela.
Pohoda. Tento svět sám o sobě
je trauma,
říká jakoby s pokorou.
Ten chlap si mohl tu cigaretu nezapálit,
možná by se mě dotýkal lépe,
možná by to tak moc nebolelo,
kdyby usoudil, že jeskyně
se prozkoumávají naslepo,
že jsem kluzká Wieliczka,
kterou už prošlo mnoho lidí.
Já nejsem zahořklá, pane psychiatře,
to on mě krmil hořkou čokoládou,
když svíral své těžké dlaně
na mých stehnech.
Vždycky mám zašněrovaná ústa,
konečně můžu mluvit.

„Zase tak lehké ne,“ povzdechl si.